Vymezení - studie města nad expresním okruhem kolem Prahy

Praha v současné době získává dopravní expresní okruh, který je plánovaný po celém obvodu hlavního města. Dálnice expresního okruhu se vyhýbá rostlému městskému centru, zastavěným plochám, vesnicím, lesům apod. Snaží se vyřešit choulostivá napojení na dálnice a další komunikace. Projekt „Vymezení“ se zabývá vizí osídlení tohoto nového okruhu pro další možný rozvoj Prahy. Reaguje na masovou výstavbu kobercových sídlišť na zelené louce, reaguje na rozšiřování a nedefinovanost hranice měst a zkoumá alternativní možnosti urbanistických koncepcí. Jde o snahu využít rozvojový potenciál rychlostních dopravních tepen a jejich schopnost vymezit a definovat soudobé sídelní celky. Stavba se vznáší nad expresním okruhem, nezabírá další zelené plochy krajiny a kompletně vymezuje hranici města Prahy. Projekt reaguje na masovou výstavbu kobercových sídlišť na zelené louce, reaguje na rozšiřování a nedefinovanost hranice měst a zkoumá alternativní možnosti urbanistických koncepcí. Stavba je vlastně jakýmsi dlouhým městem nad dálnicí se sítí komunikací a objektů z lehké ocelové konstrukce prolnutých v jediný konglomerát prvek nesený masivními betonovými sloupy. Parter je ponechán dálnici s rampami odbočujícími do vyšších pater a spojujících jednotlivé objekty. Rampy vyúsťují i na střechu stavby, kde je uvažováno především s rekreací a odpočinkovými plochami. Střecha tak získává travnatou plochu a nahrazuje odebranou zeleň pro stavbu dálnice. Útroby celé stavby jsou vyplněny srostlicí rozmanitými objekty a komunikacemi. Vsunuté objekty společně s komunikačními tubusy jsou lehké ocelové konstrukce nesené betonovými sloupy. Lineární podoba města umožňuje neustálou proměnlivost vnitřku (bourání, doplňování objektů), přičemž stále zůstává nosná betonová konstrukce. Pro představu je vyprojektován kilometrový úsek, který obsahuje objekty pro bydlení, služby, kancelářské objekty, školu, kina, sportoviště, parkingy apod. Jedná se tedy o městskou strukturu všude dostupnou auty. Auta jsou zde v souvislosti s dálnicí základním komunikačním prostředkem. Všude je možné dostat se autem, všude je možné zaparkovat. Několikakilometrové město na nohách je tedy stále pulsujícím organismem plujícím v krajině. Nešlo nám o vytvoření zvláštní nebo efektní urbanistické struktury, ale o potřebu vyjádřit se k dynamické a zásadní složce současného rozvoje měst – dopravě, a její schopnosti vymezovat jejich hranice. Dopravu nechápeme jako rušivou a limitující součást sídel, kterou je potřeba schovávat a separovat, ale jako městotvorný fenomén, který je třeba integrovat. Hranice města není vymezena politicky, čarou na mapě, kdy mezi obcemi „uvnitř a vně“ není faktický rozdíl. Město je vymezeno sebou samým.