SEFO Olomouc

Inspirace - SEFO OLOMOUC
studie2009
autoři Jan Šépka, Václav Derner

Koncepce dostavby proluky v historickém jádru Olomouce se pokouší čerpat inspiraci z obou přilehlých světů, které se v tomto místě střetávají. Na jedné straně je to drobné měřítko středověké parcelace, na straně druhé zde začíná velké měřítko paláců, církevních a vojenských objektů Předhradí. Rozčlenění nového muzea do pěti objektů, respektujících důsledně původní parcelaci není formálním aktem, jenž by pouze předstíral kulisu pěti staveb, ale díky nutnému oddělení jednotlivých funkcí jako jsou výstavní sály, knihovna, vstupní dvorana nebo knihkupectví a občerstvení se forma rozdělení nabízela jaksi automaticky. Odříznutím vrchní části valbových střech se do vnitřních útrob každého z objektů dostává přirozené denní světlo. Zvláště v prostoru knihovny je díky tomu zřejmá inspirace podobně laděnými sály, ať již z nerealizovaných vizí francouzských revolučních klasicistů jako byl Boullèe a Ledoux nebo realizovanými knihovními prostorami z 18. a 19. století. I v případech, kdy je do jednotlivého objektu vkládáno patro, je přesto v nižším podlaží zajištěno denní osvětlení díky vložení menšího objektu. Dostáváme se tak k tématu „domu v domě“, kde jsou zajištěny vhodné podmínky k vystavování na stěnách, a přitom v obou podlažích získáváme vrchní světlo. Celý projekt pracuje s typem domu jako s jakýmsi archetypem, který sice vychází z tradice, ale zároveň chce být moderní. Nové objekty mají navrženu konstrukci z pohledového betonu, který je bíle probarven mramorovou drtí.